KVH Československo 1945 - 1990

[mbbb]

[Petr]

Přiznám se, ?e taky nedoká?u říct "určitě to bylo tak a tak".
_________________
Kdo chce - hledá způsob.
Kdo nechce - hledá důvod.


Makarony do woka

V komíně hořelo, tak se to muselo uhasit...

[Žvejk]

K těm bachařům někde vý?e, byl to SNV - Sbor nápravné výchovy.

[Petr]

No zrovna v letech o která ve zmíněném příspěvku ?lo to zrovna SNV nebyl. Tehdy to byl Sbor vězeňské strá?e. Úmyslně pou?ívám výraz "bachaři" proto?e ten je srozumetelný a univerzální pro v?echna období.
_________________
Kdo chce - hledá způsob.
Kdo nechce - hledá důvod.


Makarony do woka

V komíně hořelo, tak se to muselo uhasit...

[Peters]

[vysadkar]

Zdravím,

nevzpomínáte si nebo nevíte někdo, jaké bylo v 80. letech číslo na SNB ? Jestli jsem to ?patně vysvětlil tak prostě co se v 80. letech pou?ávalo za číslo místo současného 158 .

[Li?ák]

V současnosti platná čísla HZS (dříve PO) 150, RLP 155 a Policie (VB) 158 platila i v 80. letech, znalej?í jistě doplní odkdy.

[vysadkar]

Děkuju, myslel jsem si ?e se to v první polovině 90. let změnilo.

[Honza C.]

Ahoj, jak to bylo s náborem mu?stva do SNB v roce 1945? Brali se jen četníci a vojáci, nebo i příslu?níci RG a civilní dobrovolníci? Ptám se pro to, ?e PP 1 NB nastoupil na hranice u? v létě 1945, a vrtá mi hlavou jak dlouhým výcvikem mohli noví příslu?níci projít a jak by to bylo u těch mlad?ích, kteří za sebou neměli ani základní vojenskou presenční slu?bu, případně odslou?ili by si jí později?

[Petr]

Honem rychle z hlavy - k SNB byli nabíráni i dosud neslou?ící občané, gardisté, partyzáni, civilisti. Ti pak pro?li některou ze ?kol SNB. Kurz byl poměrně krátký, nechci kecat ale snad to nebylo del?í ne? čtvrt roku. Přesněj?í bych byl kdybych na?el nějakou moudrou literaturu, mohl by to vědět i mbbb.
_________________
Kdo chce - hledá způsob.
Kdo nechce - hledá důvod.


Makarony do woka

V komíně hořelo, tak se to muselo uhasit...

[Venty]

K tomuto thématu bych si dovolil přidat část své bakalářské práce vč. citací. Je to sice zaměřeno primárně na OSH, ale o SNB a jeho prvopočátcích je tam té?e zmínka.

1.2.4. Hranice a její vnímání po květnové revoluci v roce 1945

Kapitulací Německa 8. května 1945 se začala psát nová kapitola dějin v celé Evropě. Znovuzřízení Československé republiky bylo i počátkem nového vývoje v pohraničí. Spolu s nově vznikajícími bezpečnostními slo?kami se objevili i příslu?níci tzv. revolučních gard. V letních měsících 1945 počal přebírat bezpečnostní slu?bu na území Sudet podle vyhlá?eného ko?ického vládního programu Sbor národní bezpečnosti.

?Po více ne? ?esti letech cizácké poroby při?el čas, kdy nad na?í tě?ce zkou?enou vlastí vzchází slunce svobody. Na své slavné vítězné cestě na západ osvobodila Rudá armáda první části Československé republiky. Tak bylo umo?něno díky na?emu velkému spojenci, Sovětskému svazu, ?e na osvobozené území se vrátil prezident republiky a byla zde, opět na domácí půdě, vytvořena nová československá vláda. Nová vláda má býti vládou ?iroké Národní fronty Čechů a Slováků a tvoří ji představitelé v?ech sociálních slo?ek a politických směrů, které doma i za hranicemi vedly národně osvobozenecký zápas za svr?ení německé a maďarské tyranie. Nová vláda pova?uje za svůj úkol, aby po boku Sovětského svazu a ostatních spojenců dovedla tento zápas do konce, do úplného osvobození republiky, přispěla v?emi silami českého a slovenského národa k plné porá?ce hitlerovského Německa a učinila první kroky pro vybudování nového, ??astněj?ího ?ivota na?ich národů v osvobozené vlasti. Vláda při nyněj?ím svém slo?ení pova?uje své poslání za časově ohraničené. Po osvobození ostatních částí republiky a zejména pak českých zemí bude ve smyslu ústavního dekretu prezidenta republiky na podkladě národních výborů zvoleno a svoláno Prozatímní národní shromá?dění. Prozatímní národní shromá?dění potvrdí prezidenta republiky v jeho funkci a? do řádné volby a prezident jmenuje novou vládu s ohledem na přiměřené zastoupení v?ech slo?ek na?eho národního odboje doma i za hranicemi. Tato vláda a Prozatímní národní shromá?dění připraví a provedou pak v nejkrat?í mo?né lhůtě v?eobecné, tajné a přímé volby do Ústavodárného shromá?dění, které vypracuje novou ústavu republiky a polo?í její budoucnost na pevný ústavní základ.?

?Vláda bude od počátku uplatňovat praktickou součinnost se Sovětským svazem, a to ve v?ech směrech - vojensky, politicky, hospodářsky, kulturně - přičem? si přeje uskutečnit vzájemnou výměnu zástupců a vzájemný styk se sousedící svazovou sovětskou republikou ukrajinskou. Snahou vlády bude, aby při konečném rozdrcení hitlerovského Německa, při výkonu trestu nad Německem, při ukládání reparací Německu, při určování nových hranic a organizaci budoucího míru 'Československo
stálo co nejtěsněji po boku Sovětského svazu a v jedné řadě s ostatními slovanskými a demokratickými státy.?

Ochraně a dokonalému zabezpečení nekontrolovaných přechodů západní státní hranice byla přikládána zásadní důle?itost, a to jak mezi (převá?ně na Sovětský svaz orientovanými) politiky, tak mezi nej?ir?í veřejností. To bylo způsobeno jednak tragických stigmatem z roku 1938 resp. 1939, za druhé vlnou nad?ení, panující po skončení války a za třetí snahou o totální rozejití se s Němci, a to jak sudetskými, tak obyvateli Německa resp. příslu?ných okupačních zón. Tuto skutečnost mocně podporovala dobová média (rozhlas, tisk) a literatura. Podle usnesení československé vlády obsadila úsek hranic od Děčína po Klatovy 1. československá samostatná obrněná brigáda ze Západu. S koncem srpna 1945 nastala změna, kdy ostraha státních hranic byla rozčleněna na čtyři sledy, z nich? první tvořila Finanční strá?, druhý jednotky Sboru národní bezpečnosti, třetí příslu?né asistenční oddíly 1. sledu vojenských divizí a čtvrtý sled rychlé divize jako záloha oblastí plus motorizované divize.

Z počátku se zdálo, ?e stře?ení státních hranic bude pokračovat v ?prvorepublikových? tradicích. Československá armáda byla vrácena z pohraničí zpět do vnitrozemských posádek. V květnu 1945 byla obnovena Pohraniční finanční strá?. Úseky státní hranice a celního pásma byly stře?eny tzv. ?pochůzkovým způsobem?. Ve slu?bě bylo opět 5600 příslu?níků Finanční strá?e.

V oblastech před nedávnem obývanými sudetskými Němci se i po skončení války objevovaly ilegální ozbrojené skupiny. Mezi hlavní patřily Wehrwolf, Zeppelin, Freikorps Adolf Hitler, aj. S jejich výcvikem bylo započato u? v průběhu posledních měsíců druhé světové války. Svou teroristickou a sabotá?ní činnost zahájily a? po osvobození pohraničí a převzetí kontroly nad Sudety československými ozbrojenými sbory. Dobře vycvičené a ?pičkově vyzbrojené skupiny se dostávaly do častých konfliktů s příslu?níky československých ozbrojených slo?ek . I přes tyto skutečnosti byla vět?ina skupin zlikvidována (nebo ukončila činnost pro nesmyslnost takového počínání) do konce léta 1945.

Součástí systému ochrany státních hranic byly pasové kontrolní stanice SNB, z nich? byly později transformovány oddíly pasové kontroly. Dohromady s Finanční strá?í bylo na stře?ení státních hranic přiděleno 12 rot Pohotovostního pluku 1 Národní bezpečnosti. Příslu?níci pluku byli vybíráni z ?kádrově? spolehlivých, převá?ně levicově orientovaných příslu?níků revolučních gard. Revoluční gardy vznikaly ?ivelně jako paravojenské oddíly v revolučních dnech května 1945. V Pohotovostním pluku 1 Národní bezpečnosti postupně vzrůstal vliv komunistů.

Dne 17.4.1945 byly vládou schváleny hlavní zásady výstavby nového bezpečnostního aparátu. Směr výstavby nového vládního aparátu byly formulovány prostřednictvím ministra vnitra takto:

1. Četnictvo a policii nerozpou?tět, ale očistit a ponechat ve výkonu slu?by, proto?e je zatím nemů?eme nahradit novými vycvičenými orgány;
2. podchytit ozbrojenou masu občanstva a s se urychleně začlenit mladé a vhodné lidi do bezpečnostní slu?by;
3. utvořit zvlá?tní pohotovostní jednotky jako zálohy pro pohraničí

Jiná byla v té době situace na Slovensku. Zde ovlivňují charakter organizace bezpečnostních útvarů hlavně dva zákonné akty:

1. Nařízení SNR č.6/1945 o rozpu?tění četnických a policejních organizací a formací, které počítalo s tím, ?e prověření příslu?níci mohou být převzati do slu?eb Národní bezpečnosti v rámci Pověřenectva SNR pro věci vnitřní.
2. Nařízení SNR č.1945, které stanovilo organizaci bezpečnostní slu?by na Slovensku tvořenou sborem Národní bezpečnosti (NB), slo?eným z velitelů a členů, kteří byli zaměstnanci Pověřenectva pro vnitřní věci.
V Čechách a na Moravě ve stejné době existovaly ji? tři druhy bezpečnostních slo?ek ? revoluční oddíly (Revoluční gardy, Národní milice apod.), na závodech Závodní milice a policejní a četnický aparát. T těchto v?ech slo?ek byli vybíráni příslu?níci pro nový Sbor národní bezpečnosti. ?Nový Sbor národní bezpečnosti, předmnichovských sborů, dostal novou politickou i pracovní náplň, byla zlikvidována nepolitičnost, která byla za první republiky záměrná a rozumná.?

Klíčovým úkolem při zabezpečování státní hranic bylo nejen bránit pa?ování, ale i bránit nelegálním přechodům státních hranic. Střety provázely zejména pokusy nacistických zá?kodnických skupin o proniknutí na území Československa. Zároveň bylo bráněno útěkům rozprá?ených oddílů banderovců z POA (Ukrajinské osvobozenecké armády) na Západ.

V souvislosti s odsunem sudetských Němců zpět na území Německa přibyl při ochraně státní hranice je?tě úkol zamezit odsunutým obyvatelům v jejich návratech s cílem odnést dal?í majetek, který ukryli při odsunu. V průběhu střetů s těmito naru?iteli hranice muselo být často pou?ito zbraní. Snaha německých obyvatel vracet se přes hranice pro majetek nabyla velkých rozměrů po částečné konsolidaci situace v okupačních zónách v roce 1946.

V červnu 1946 dochází k transformaci Pohotovostního pluku 1. Národní bezpečnosti na Pohraniční útvar SNB 9600 Praha. I přes silnou pozici komunistů a přes růst jejich vlivu ve velitelském sboru SNB se je?tě do jisté míry uplatňovaly zásady tzv. prvorepublikového přístupu ke stře?ení hranic. Toto platí zejména o organizačních celcích finanční strá?e.

Výstroj a výzbroj finanční strá?e byla tvořena ve valné vět?ině vybavením pocházející z dob první republiky. Příslu?níci útvarů SNB byli vyzbrojeni a z části i vystrojeni převá?ně německou trofejní výzbrojí a výstrojí.

Co se týče výzbroje nelze nepoukázat na fakt, ?e v poúnorové době byli příslu?níci Pohraničních útvarů SNB vykreslováni zásadně s pou?itím sovětské výzbroje. Sovětský samopal PP?-41 ??pagin? se stal neodmyslitelným atributem pohraničníka SNB předúnorových i krátce poúnorových let zobrazovaného v médiích a propagandistických materiálech. Dodnes mů?eme v příhraničních obcích vidět sochy pohraničníků se psem, kteří v ruce třímají typický sovětský samopal s kulatým bubnovým zásobníkem. Podle archivních materiálů v?ak pohraniční útvary disponovaly jen asi tisíci kusy sovětských samopalů. Hlavní částí výzbroje byly německé trofejní zbraně. Dal?ím faktorem je, ?e německé ruční zbraně převy?ovaly sovětské o několik generací. Není bez zajímavosti, ?e při zavádění nových zbraní československé provenience (konkrétně se jedná o samopal vz.24 a vz.26) byly jako první přezbrojeny právě Pohraniční útvary SNB vybavené sovětskými samopaly. Vztahu pohraničník a sovětský samopal je v literatuře a filmu věnováno překvapivě mnoho prostoru.

?Mirek se zarazil. Nastalo ticho.
?Jdi napřed, Láďo, já?já přijdu hned za Tebou. Já ho je?tě nakonzervuji. Nezlob se?já??
Vy?el jsem z místnosti. Mirek potřebuje být je?tě malou chvíli se starým a věrným kamarádem ? kamarádem na ?ivot a na smrt ? sovětským samopalem ? sám ! ?

Na přelomu let 1947 a 1948 byla díky převa?ujícímu vlivu komunistů v bezpečnostních slo?kách postupně uzavírána česko-bavorská hranice. I přes fakt, ?e převá?ná část západních a jihozápadních Čech byla osvobozena od nacistické okupace americkou armádou, docházelo k vytváření bariéry vůči Američanům tvořícím okupační armádu v sousedním Bavorsku. Dílem se na tomto stavu podílela nálada ve společnosti, dílem pak komunistická propaganda.

U? v době před únorem 1948 se začaly ru?it přídělové dekrety na nemovitosti v pohraničí tzv. ?osobám státně nespolehlivým?, čím? byli vyháněni noví osídlenci. Na ?umavě to byli například příslu?níci Západních armád, členové nekomunistických stran či antikomunisté. Ji? v této době začíná docházet k devastaci nemovitostí a degradaci krajiny. Někdy celé opu?těné vesnice a samoty začínají chátrat.
_________________
"Každej z nás víte přece náramně dobře, jak věci nakonec jsou. My můžeme mít dneska jenom to, co jsme si sami udělali... A tak to teda taky máme!!!"
(film Bílá paní, Československo, 1965)

[Honza C.]

Zajímavé, děkuji. Mě také zajímá hlavně OSH.
Jestli jsem pochopil dobře zákon o NB z roku 1947: http://www.kallich.tym.cz/11-zpravy-klubu/zakon-o-narodni-bezpecnosti-11-7-1947/ tak základní vojenská slu?ba podmínkou ke vstupu nebyla.
Sbor se tvoří: z přijatých účastníků národního boje za osvobození, zejména těch kteří byli ji? 5.května 1945 příslu?níky bezpečnostní slu?by, jako? i z účastníků národního boje za osvobození nově přijatých...
A? u odstavce o doplňování sboru se uvádí základní vojenské slu?ba jako podmínka.

Ostatně je to i logické, po válce bylo 6 ročníků které se kvůli okupaci na vojnu nedostali. Ale nikde jsem nena?el, jestli si jí museli odslou?it dodatečně kdy? vstoupili ke sboru.
Jak to bylo po válce s hodnostmi u SNB? Fungovalo stejně jako u četnictva tzv. četníci na zkou?ku, kteří měli hodnosti odpovídající jejich dosa?ené vojenské hodnosti?

[Petr]

Tady budu trochu vařit z vody, ale zřejmě ti kteří ji? dosáhli vojenskou poddůstojnickou hodnost ji měli přiznanou. Ti kteří nastupovali nově měli hodnost "střelec SNB", která byla nejvíc roz?ířená právě u PP1 NB. Pokud melu z hladu, tak mě někdo opravte či doplňte.
_________________
Kdo chce - hledá způsob.
Kdo nechce - hledá důvod.


Makarony do woka

V komíně hořelo, tak se to muselo uhasit...

[Honza C.]

To by ?lo. V?iml jsem si v seznamu padlých, ?e hodnost střelec SNB mají vět?inou příslu?níci sboru, kteří podle ročníku narození za sebou základní vojenskou slu?bu určitě neměli:

Polík Rudolf - střelec SNB, narozen 1924, zemřel 5.7.1945
Ledvina Miroslav - střelec SNB, narozen 1927, zemřel 20.7.1945
Zelený Miroslav - střelec SNB, narozen 1922, zemřel 21.9.1945
Zamrazil Ladislav - střelec SNB, narozen 1926, zemřel 24.9.1945
Franěk Karel - střelec SNB, narozen 1924, zemřel 13.3.1946

[Honza C.]

A je?tě bych rád kdyby jsi mi mohl Petře vysvětlit hodnosti. První dva roky byl příslu?ník ve zku?ební době a měl vojenskou hodnost svobodník-rotný (případně střelec SNB ) a po dvou letech se stal podstrá?mistrem? Co potom byl mlad?í strá?mistr a čekatel SNB?