Tak po roce opět den otevřených dveří TM Brno v
Řečkovicích a my opět v Řečkovických kasárnách, tentokrát však nezávisle na této
akci. V pátek tradiční shon a lehčí zpoždění a hurá do Brna. Někde za Vlašimí
měním kazetu v autorádiu a čirou náhodou slyšíme oznámení o totální uzavírce D1
ve směru na Brno u Jihlavy. A do... Tak sjíždíme na Větrný Jeníkov, který je
ihned překřtěn na Luft-Hansov, čímž je tedy doložen původ zakladatele známé
německé letecké společnosti. Objížďka je kupodivu docela pohodová a nakonec
vnáší rozptýlení do stereotypu dálnice. Nějakých třicet kilometrů před Brnem
zastavujeme na čurání a protáhnutí koster u benzinky. Konajíce potřebu slyším
jakési šustění v betonové šachtě kousek ode mne. Říkám si že to asi ježek spadl
do díry a nemůže ven, tak jdu pro baterku a pak se už jen divím - on to potkan
jako menší králík. Chvíli jej vědecky pozorujeme a najednou hop a potkan
potvrzuje svou mrštnost a mizí. A my taky - na závěrečnou část cesty. Před
příjezdem do kasáren chceme nakoupit v provozovně nejmenovaného globálního
hypersupermarketu ale ouha, mají otevřeno do 21:00 a ono už je půl desáté. Tak
tedy šup do kasáren a necháme si poradit od domorodců, kde se ještě touto dobou
dá pořídit něco k snědku. Tak vyložíme auto, naložíme domorodce a ještě objet
pár zastávek po Brně kvůli nákupu a dalším potřebným záležitostem. Nakonec někdy
po půlnoci uléháme s očekáváním věcí příštích.
Ráno budíček, rozcvička a snídaně. Po snídani lehký začátek s
pořadovkou. Světe div se, ale všem to kupodivu po chvilce opakování jde celkem
slušně. Až nečekaný výsledek. Horší je to s následující částí programu, která
vyplnila čas až do oběda. Je asi dobře že nevznikly žádné fotografie, protože
náhodní kolemjdoucí si jistě mysleli, že na opuštěnou překážkovou dráhu dorazil
zájezd důchodců se vzpomínkami na mládí. Nakonec to ale nebylo tak zlé. Ostatně
jako s ostatními vojenskými dovednostmi - stačí cvičit a výsledek se dostaví
poměrně rychle. Po poledni se přesouváme do protější restaurace na oběd. Po
obědě si na vytrávení dáváme v muzeu prohlídku vystavené techniky. Potěšující
je, že co se týče vojenské techniky, jsou k vidění jiné kousky než loni. Oběd
jsme vytrávili, strojíme se do odlehčené a kromě Viktora vyrážíme do přilehlých
lesů rozpomenout se na dovednosti roje motostřeleckého družstva. Kupodivu brzy
nás dohání i Viktor, který si opravoval defekt na výstroji. A tak po lese
útočíme sem a tam, probíráme činnost jednotlivých členů družstva atd. Při
nástupu před odchodem směr kasárna kdosi vyhodnotí moje kanady jako "vzor 95" -
to díky zeleným mapám které na černém podkladu tvoří pyl kterého je všude víc
než dost. Ostatně stejný dekor mají boty všech. Co bylo dál? Pochod do kasáren,
očista a nakonec tak tak stíháme začátek přenosu z hokejového MS ČR - Dánsko.
Přijíždí tříčlenná delegace KVH Gardekorps, jinak též obsluha plamenometu, přes
den válčící v nedalekém Ořechově. Po hokeji někteří ještě vytahují trojnožku a
trénují rozkládání na čas. Nakonec se ale všichni včetně Garďáků scházíme
podobně jako v Lešanech před vchodem do budovy a masáž bránic se rozjíždí.
Hodina ale pokročila a přestože zábava by jistě vydržela ještě nějakou tu
hodinku, tak únava žádá své a jdeme na kutě.
Neděle už je hlavně ve znamení úklidu. Naštěstí je díky akci v
muzeu otevřen i stánek s občerstvením, takže někteří z nás kteří již nemají co
jíst a pít mohou posnídat. Pinďovi jsme předali barák a vyrazili k domovům. Naše
skupinka tedy směr Praha. Nebylo to přes spáleniště, přes krvavé řeky, ale přes
Lešany, kde jsme ukládali materiál potřebný na Přijímač 2009, který se kvapem
blíží. Už za dva týdny. Ten čas utíká až nepříjemně rychle. Tak já raději končím
a jdu pokračovat v přípravách.